Příjmy fyzických osob z kapitálového majetku

Příjmy fyzických osob z kapitálového majetku

Ing. Zuzana Rylová, Ph.D.

Příjmy, které se zahrnují do tohoto dílčího základu daně, mají nejčastěji povahu výnosu z držby finančního majetku např. obchodních podílů, cenných papírů (podíly na zisku) nebo z uložení peněžních prostředků u finančních institucí a také úroků z poskytnutých úvěrů nebo zápůjček. Jako příjmy z kapitálového majetku se zdaňují také dávky penzijního připojištění, z doplňkového penzijního spoření a z penzijního pojištění, plnění ze soukromého životního pojištění nebo příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy (např. odbytné).

Příjmy fyzických osob z kapitálového majetku podle § 8 ZDP jsou příjmy plynoucí z držby kapitálu a nikoli z prodeje kapitálového majetku, takže do tohoto dílčího základu daně nepatří příjmy z prodeje cenných papírů, obchodních podílů nebo opčního práva apod.

 NahoruPrávní úprava

Rozsah příjmů považovaných za příjmy z kapitálového majetku a způsob jejich zdanění je vymezen v § 8 ZDP. Sazbu a výpočet daně ze samostatného základu daně pro kapitálové příjmy ze zdrojů v zahraničí lze nalézt v § 16a ZDP. Pro daňové nerezidenty je zdroj příjmů z kapitálového majetku vymezen v § 22 ZDP. Ustanovení § 38d ZDP upravuje daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně a § 38s ZDP stanoví základ daně pro daň vybíranou srážkou v případě, že daň nebyla sražena ve správné výši. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění vymezují zdanění příjmů z kapitálového majetku v mezinárodním kontextu a ustanovení § 38f ZDP se týká vyloučení dvojího zdanění příjmů daňových rezidentů, které jim byly zdaněny v zahraničí.

Lze zmínit i Pokyn GFŘ D–59, který je ale k výkladu ke kapitálovému majetku velmi stručný.

 NahoruKapitálové příjmy

Podíly na zisku a úroky z držby cenných papírů

Podíly na zisku obchodní korporace a podíly na zisku z podílových listů (dále jen "dividendy") vyplácené obchodními korporacemi, které jsou tuzemskými daňovými rezidenty, podléhají srážkové dani ve výši 15 %, kterou je povinen srazit a odvést plátce (§ 38c odst. 1 písm. b) ZDP). Zdanění kapitálových příjmů srážkou daně u zdroje je konečné, a proto se dividendy vyplácené tuzemským plátcem neuvádějí v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Za příjem z podílu na zisku z účasti na obchodní korporaci lze považovat pouze příjem plynoucí ze zisku po zdanění daní z příjmů právnických osob nebo z fondu vytvořeného ze zisku po zdanění, který byl schválen podle výsledku hospodaření k rozdělení. Nelze pod něj podřadit jakýkoliv příjem plynoucí z účasti společníka v obchodní korporaci, jsou-li zdrojem kapitálové fondy obchodní korporace, které nebyly vytvořeny ze zisku. Za podíly na zisku se však nepovažuje zvýšení základního kapitálu, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk obchodní korporace nebo fond vytvořený ze zisku (zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů obchodní korporace).

Výnosy z dluhopisů 

Dluhopis (obligace, bond) je  cenný papír , který zavazuje emitenta vyplatit jeho majiteli peněžní obnos uvedený v dokladu včetně příslušného úroku a v daném termínu. Na rozdíl od  akcie  zajišťuje tento druh cenného papíru předem stanovený finanční výnos (kupon). Je to v podstatě investiční nástroj, kterým si firmy nebo vlády půjčují peníze od investorů se slibem, že jim peníze vrátí včetně úroků, a to během stanovené doby.

Dluhopisy se především dělí podle toho, kdo je jejich emitentem:

• státní dluhopisy – nesou nejnižší rizika investice, ale zároveň bývají méně výnosné,

• podnikové (korporátní) dluhopisy – bývají výnosnější, ale také rizikovější. Zvláštním druhem korporátních dluhopisů jsou bankovní dluhopisy, které vydávají banky pro získání finančních prostředků na delší dobu,  

• komunální (municipální) dluhopisy  obdoba státních, jejich emitentem je ale menší správní jednotka než stát.

Dluhopisy lze dělit i podle lhůty splatnosti na:

• krátkodobé (splatnost do 1 roku),

• střednědobé splatnost 1–10 let),

• dlouhodobé (splatnost nad 10 let) nebo

• perpetuální (splatnost není uvedena, dluhopis se vydává na dobu neurčitou s trvalou výplatou výnosů).

Výnosy z dluhopisů mohou mít podobu výnosu, který je dán:

• pevnou úrokovou sazbou,

• pohyblivou úrokovou sazbou,

• slosovatelnou prémií nebo prémií v závislosti na lhůtě splatnosti dluhopisu  nebo

• rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem.

S výjimkou rozdílu mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem, který je dílčím základem daně, ostatní příjmy z dluhopisu jsou zdaňovány srážkovou daní.

Úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů

Vkladem se rozumí peněžní prostředky uložené v bance na některém druhu bankovního účtu. Vkladem půjčuje klient peníze bance, která se zavazuje mu je vrátit v dohodnuté lhůtě a zaplatit za ně úrok. Základními typy bankovních vkladových produktů jsou běžný účet, spořicí účet, termínovaný vklad s výpovědní lhůtou a bez ní a revolvingový termínovaný vklad. Zvláštním typem vkladového produktu kombinovaného s možností úvěru je stavební spoření. V souvislosti s vkladem lze obvykle využívat dalších služeb banky, jako placení platební kartou, internetové bankovnictví a další. Do této skupiny kapitálových výnosů patří úroky z vkladů na vkladních knížkách a úroky z peněžních prostředků na účtu, který podle podmínek toho, kdo účet vede, není určen k podnikání. Při připsání úroků z jistiny, kterou poplatník na účtu disponuje, banka automaticky sráží daň z úroků.

Podíly na zisku tichého společníka 

Mezi kapitálové příjmy se řadí rovněž příjmy z podílu na zisku tichého společníka z účasti na podnikání. Smlouvou o tiché společnosti se tichý společník zavazuje k vkladu, kterým se bude podílet po celou dobu trvání tiché společnosti na výsledcích podnikání podnikatele, a podnikatel se zavazuje platit tichému společníkovi podíl na zisku. Příjem podléhá srážkové dani stejně jako ostatní podíly na zisku.

Výnos z jednorázového vkladu

Výnos z jednorázového vkladu a z vkladu jemu na roveň postaveného je příjmem z kapitálového majetku, který rovněž podléhá srážkové dani. Smlouvou o jednorázovém vkladu se vkladatel zavazuje poskytnout příjemci vkladu pevný jednorázový vklad v určité výši a příjemce vkladu se zavazuje tento vklad přijmout, po zániku závazku jej vrátit a zaplatit vkladateli úrok.

Úroky ze zápůjček

Úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů nebo zápůjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z práva na dorovnání, úroky z vkladů na účtech, které podle podmínek banky slouží k podnikání, a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši členů obchodních korporací jsou dílčím základem daně (nepodléhají srážkové dani).

Takto se posuzují i úroky z pohledávek ve smyslu § 33a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

O příjmy z kapitálového majetku se jedná i tehdy, když jsou prostředky, z nichž úroky plynou, evidovány v obchodním majetku OSVČ. To neplatí v případě, že se jedná o úroky z vkladů na účtech, které podle podmínek banky jsou sice určeny k podnikání, ale plynou podnikatelům, u nichž je jejich daň rovna paušální dani (§ 7a ZDP). Tyto úroky se považují za příjmy ze samostatné činnosti (§ 2a odst. 7 písm. b) ZDP).

Úrokové a jiné výnosy z držby směnek

Směnky patří mezi cenné papíry peněžního trhu, které potvrzují určitý závazek dlužníka vůči věřiteli. Za příjem se považuje např. diskont z částky směnky nebo úrok ze směnečné sumy. Diskontní částkou směnky se rozumí úrok počítaný ode dne koupě nebo vystavení směnky do dne její splatnosti, případně dalšího prodeje. U směnky jako takové se obecně nepředpokládá, že bude úročena, nicméně doložkou o úroku je možné směnečnou jistinu úročit. Úrok je přípustný pouze u směnky, kde je stanovena splatnost na viděnou nebo na určitý čas po viděné. U takto určené splatnosti totiž nemůže výstavce ani věřitel přesně určit, kdy se směnka stane splatnou. Úrok se uvádí v procentech.

U směnky splatné v určitý den není úročení možné. Při takto vystavené směnce totiž věřitel i výstavce přesně ví, kdy bude směnka splatná, a mohou tedy dopočítat úrok, který bude k směnečné sumě připočten a celkovou částku uvést jako směnečnou jistinu.

Pouze úrokové příjmy a jiné výnosy z držby směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou zdaňovány srážkovou daní, ostatní výnosy ze směnek jsou dílčím základem daně.

Plnění ze zisku svěřenského fondu nebo rodinné fundace

Svěřenský fond je forma správy majetku vyčleněného z vlastnictví zakladatele, kdy účelově osamostatněný majetek se stává majetkem bez právní subjektivity (bez vlastníka). O tento majetek pečuje svěřenský správce a nárok na prospěch z tohoto majetku má výhradně určený beneficient.

Rodinnou fundací je nadace nebo nadační fond, které podle své zakladatelské listiny slouží (případně jejich činnost směřuje) k podpoře zakladatele nebo osob blízkých zakladateli. Rodinné fundace nemají status veřejné prospěšnosti.

V souvislosti s poskytováním plnění ze svěřenského fondu nebo rodinné fundace, kdy může být plněno jak ze zisku, tak z majetku fondu nebo fundace, je třeba vycházet z toho, že pro účely daně z příjmů plnění ze zisku má přednost před plněním z majetku (§ 21c ZDP). V této souvislosti není rozhodné, zda má plnění podobu finančních prostředků či převodu movité nebo nemovité věci. Plnění podléhá srážkové dani.

Penzijní dávky

Penzijní dávky, které jsou zdanitelnými příjmy, podléhají srážkové dani. Jedná se o:

• dávku penzijního připojištění, ta se považuje za základ daně po snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na penzijní připojištění (od roku 2013 již nelze tuto formu pojištění sjednat, nicméně smlouvy uzavřené do konce roku 2012 jsou stále účinné),

• dávku z penzijního pojištění, která se považuje za základ daně po snížení o zaplacené příspěvky – (obsahuje jak spořící složku, tak rizikovou složku) a

• dávku z doplňkového penzijního spoření, která se považuje za základ daně po snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření (obsahuje pouze spořící složku).

Formy plnění

Plnění může mít podobu jednorázového plnění, penze nebo odkupného, určité problémy však může přinést to, že tyto termíny nejsou daňovou legislativou nijak definovány.

• Jednorázové plnění – pojem plnění je daňovou legislativou chápán v poměrně širokém významu, proto lze předpokládat, že jednorázové plnění bude zahrnovat jakékoli plnění vyplácené z pojištění, které není opakovaného charakteru. Zdanitelný příjem nastane až tehdy, kdy se prostředky získané z plnění dostanou do dispozice poplatníka a může s nimi volně disponovat. Částka, kterou poplatník obdrží, se skládá z příspěvků zaplacených poplatníkem, státních příspěvků, příspěvků zaměstnavatele a podílu na výnosech z hospodaření fondu. Jednorázové vyrovnání se nesnižuje o příspěvky zaplacené penzijní společnosti zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2000.

• Penze nebo důchod – podle občanského zákoníku se smlouvou o důchodu plátce zavazuje platit příjemci pravidelné peněžní dávky (důchod). Pojmy penze či důchod používané v zákoně o daních z příjmů mají v kontextu zdanění standardních pojistných produktů shodný význam a zahrnují tedy veškerá pojistná plnění vyplácená z pojištění osob na pravidelné, opakované bázi. Příspěvky se rozloží na vymezené období pobírání penze a budou zdaněny jen v případě, že je vymezeno období jejich pobírání a činí méně než 10 let.

• Odkupné nebo odbytné – je plněním z pojištění osob v případě předčasného ukončení smlouvy a zakládá zánik pojistné smlouvy. Negativním důsledkem předčasného ukončení je to, že částky státního příspěvku se vrací zpět ministerstvu. Pokud na penzijní připojištění přispíval zaměstnavatel, budou jeho příspěvky zaplacené penzijní společnosti po 1. lednu 2000 zdaněny stejně jako všechny výnosy (nelze je odečíst od odkupného). 

Penzijní dávky jsou základem daně po snížení o zaplacené příspěvky a státní příspěvky jen tehdy,…