Pro zajištění své činnosti sjednávají zaměstnavatelé
pracovněprávní vztahy jak na celý, tak na částečný pracovní úvazek. Jedná se o
zcela běžnou praxi, kdy je z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění
a plnění ostatních zákonných povinností ve zdravotním pojištění zapotřebí
například přihlašovat a odhlašovat zaměstnance v souvislosti s placením
pojistného, respektovat odvod pojistného z minimálního vyměřovacího základu,
platit pojistné z neplaceného volna apod., vždy za podmínky, že zaměstnanec - a
současně tedy i zaměstnavatel - není od této povinnosti zákonem osvobozen. Dále
je zapotřebí přihlížet k tomu, zda zaměstnanec současně nemá jiné zaměstnání,
popřípadě nevykonává samostatnou výdělečnou činnost.
NahoruROZSAH ÚVAZKU NENÍ PODSTATNÝ
Vyměřovacím základem pro placení pojistného na
zdravotní pojištění za zaměstnance je 13,5 % z jeho hrubé mzdy (vyměřovacího
základu), tedy se začleněním všech započitatelných plnění podle
§ 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „ZP VZP“). Rozsah pracovního úvazku
nehraje v tomto případě důležitou roli, rozhodující je výše zúčtovaného hrubého
příjmu zaměstnance, proto zdravotní pojišťovnu ani tak nezajímá charakter
zaměstnancova úvazku jako jeho výše v rozhodném období kalendářního měsíce.
NahoruROZHODUJE VÝŠE HRUBÉHO PŘÍJMU
Je-li zúčtovaný hrubý příjem zaměstnance (vyměřovací
základ) vyšší než minimální vyměřovací základ - minimální mzda - nebo je roven
částce minimální mzdy 8 000 Kč, je za této situace zajištěn odvod pojistného v
souladu se zákonem. Jinak však postupuje zaměstnavatel v případě, kdy je
vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální mzda, což si ukážeme na
příkladě:
Příklad č. 1
Zaměstnanec pracující na zkrácený pracovní úvazek má uzavřen jeden
pracovní poměr na dobu neurčitou s měsíčním hrubým příjmem 5 000 Kč, současně
není osobou samostatně výdělečně činnou a nepatří do kategorie, u které není
stanoven minimální vyměřovací základ.
Ve vazbě na aktuální výši minimální mzdy odvede zaměstnavatel
doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky:
(8 000 - 5 000) x 0,135 = 405
Kč.
Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši:
0,135 x 8000 = 1 080
Kč.
Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého
příjmu: (5 000 x 0,135) : 3 = 225 Kč a dále výše uvedený doplatek pojistného,
tedy celkem:
225 + 405 = 630 Kč.
Ze svých prostředků pak zaplatí
zaměstnavatel:
1 080 - 630 = 450 Kč.
Poznámka: V případě překážek na straně organizace ve smyslu
ustanovení
§ 207 - 209 zákoníku práce přechází
povinnost úhradu doplatku 405 Kč na zaměstnavatele.
Takto postupuje zaměstnavatel v případě, kdy se na
zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného nejméně z minimálního
vyměřovacího základu 8 000 Kč. V ustanovení
§ 3 odst. 8 ZPVZP jsou taxativně vyjmenovány
osoby (zaměstnanci), na které se ustanovení o povinnosti odvodu pojistného
alespoň z částky 8 000 Kč nevztahuje. Především se jedná o osoby, za které je
plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát. V případě zaměstnávání osob
uvedených v tomto ustanovení odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše
příjmu, tedy bez nutnosti dopočtu do zákonného minima podle výše uvedeného
příkladu.
SNÍŽENÍ MINIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU NA POMĚRNOU
ČÁST
V
§ 3 odst. 9 ZPVZP jsou vyjmenovány
případy, kdy nemusí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné z minimálního
vyměřovacího základu, ačkoliv se na zaměstnavatele i zaměstnance tato
povinnost vztahuje. Pokud byl zaměstnanec například zaměstnán pouze po část
kalendářního měsíce nebo pokud by byl po část měsíce nemocen, snižuje se
minimální vyměřovací základ na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů
trvání konkrétní skutečnosti.
Příklad č. 2
Dne 10. března 2008 nastoupil do zaměstnání zaměstnanec na
zkrácený úvazek (žádný další příjem nemá) a za odpracované dny mu byl zúčtován
hrubý příjem ve výši 3 800 Kč. Na tohoto zaměstnance se vztahuje ustanovení o
povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
V tomto případě musí být pojistné na zdravotní pojištění odvedeno
nikoliv z aktuální celkové výše minimální mzdy, nýbrž z poměrné části
minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet kalendářních dnů trvání
zaměstnání v měsíci březnu, tedy nejméně z vyměřovacího základu, vypočteného
podle vzorce:
PČ min VZ = (22 : 31) x 8 000 = 5 677,42 Kč
kde:
| PČ min VZ | = poměrná část minimálního
vyměřovacího základu |
| 22 | = počet kalendářních dnů trvání
zaměstnání v měsíci březnu |
| 31 | = počet kalendářních dnů v daném
měsíci |
| 8 000 | = výše minimální mzdy v roce
2008 |
To tedy znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 5 677,42 Kč musí
zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je
zaměstnanec pojištěn, v částce 767 Kč (5 677,42 x 0,135). S ohledem na
zúčtovaný příjem (3 800 Kč) činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy
částku 513 Kč. Jedna třetina (171 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu,
zbývající dvě třetiny (342 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků.
Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného
minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu (viz
výše). Aby zaměstnavatel dostál liteře zákona, musí provést doplatek pojistného
ve výši 13,5 % z rozdílové částky 1877,42 Kč, tj. 254 Kč. Tento doplatek, tedy
254 Kč, platí podle zákona zaměstnanec, na zaměstnavatele by povinnost jeho
úhrady přešla pouze za situace již výše uvedené.
Z celkové částky pojistného 767 Kč zaplatí zaměstnanec 425 Kč (171
+ 254) a zaměstnavatel 342 Kč.
Je zapotřebí mít na zřeteli, že tato poměrná část se
vypočítává zásadně ve vazbě na kalendářních dny, pracovní dny nemají pro
zdravotní pojišťovnu praktický význam.
VÍCE ZAMĚSTNÁNÍ - ÚHRN…
