Ing. Blanka Jindrová
Pro potřeby co nejreálnějšího vyjádření nákladů a ocenění majetku si účetní jednotka sama stanoví odpisy hmotného a nehmotného majetku, a to na základě odpisového plánu. Způsob výpočtu a provádění odpisů musí být v souladu s fyzickým a morálním opotřebením majetku.
Sazby účetních odpisů si stanoví účetní jednotka sama, např. podle předpokládané doby použitelnosti nebo výkonu. Účetní odpisy mají odpovídat skutečnému opotřebení dlouhodobého majetku.
NahoruNovela ZDP od 1. 1. 2021
S účinností od 1. 1. 2021 došlo ke změně ve vymezení hmotného majetku pro účely ZDP.
Z hlediska věcného zůstalo vymezení hmotného majetku shodné s právní úpravou účinnou do 31. 12. 2020, avšak změna spočívá v navýšení rozhodné hodnotové hranice z částky 40.000 Kč na částku 80.000 Kč, a to mj. u kategorie samostatné hmotné movité věci, popřípadě soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením.
Pozor!!!
Podle § 7 odst. 3 PVZÚ patří stále do samostatných hmotných movitých věcí a souborů hmotných movitých věcí předměty se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku.
NahoruDlouhodobý nehmotný majetek
S účinností od 1. 1. 2021 byla kategorie nehmotného majetku ze ZDP vypuštěna. Tato systémová změna spočívá v tom, že odpisy softwaru již nebudou speciálně upraveny pro účely ZDP. To umožňuje poplatníkům uplatnit účetní odpisy DNM v základu daně, a to za splnění podmínek upravených v ustanovení § 24 odst. 2 písm. v) ZDP bod 2.
Účetní odpisy DNM, stanovené podle odpisového plánu v účetnictví poplatníků, jsou plně daňově uznatelné za podmínky, že byl DNM poplatníkem pořízen:
-
úplatně, nebo
-
ve vlastní režii za účelem obchodování s ním, anebo
-
nabyt vkladem, přeměnou nebo bezúplatně.
NahoruFunkce účetních odpisů
Funkce účetních odpisů:
-
nákladová – přenáší hodnotu dlouhodobého majetku do hodnoty výkonů,
-
střádací – představuje akumulaci peněžních prostředků na reprodukci dlouhodobého majetku, které se získávají v tržbách za realizované výkony,
-
oceňovací – umožňuje reálné ocenění dlouhodobého majetku (tzn. výpočet zůstatkové ceny).
Mezi účetními a daňovými odpisy mohou vznikat rozdíly jak z hlediska celkové doby odpisování, tak i z hlediska odpisové základny (např. při přeměnách obchodních společností). Z toho důvodu se musí při účetní závěrce upravit základ daně z příjmů. Daňové odpisy jsou maximální částkou, kterou je možno uplatnit. Při výpočtu daňového základu k dani z příjmů se zjistí rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy.
Účetní odpis je rozpuštění výdajů na pořízení dlouhodobého majetku (jeho historické ceny) do nákladů účetního období tak, aby byla zachována zásada věcné a časové souvislosti s dosaženými výnosy téhož období. Odpisy vychází z ocenění stanoveného v § 25 ZoÚ a jejich průběh je vyjádřen nejčastěji ve vazbě na čas, na výkony nebo jiným způsobem.
Odpisy za celou dobu užívání majetku jsou zachyceny narůstajícím způsobem na účtech skupin 07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku a 08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku. Odpisy musí být vypočteny a zaúčtovány do nákladů minimálně při účetní závěrce, obvykle jsou vypočteny na jednotlivé měsíce a stejně tak i účtovány. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
NahoruOdpisový plán
Účetní jednotky, které mají vlastnické nebo jiné právo k majetku, o něm účtují a odpisují jej v souladu s účetními metodami. Účetní jednotka je povinna sestavit odpisový plán, na jehož podkladě provádí odpisování majetku v průběhu jeho používání (§ 28 odst. 6 ZoÚ). Věcnou část odpisového plánu tvoří soupis odpisovaného majetku pro dané účetní období včetně jeho plánovaných přírůstků a úbytků, a je proto využitelný i pro stanovení daňových odpisů, pro sestavení plánu oprav a při vytváření rozpočtu tvorby rezerv na opravy hmotného majetku; navazuje na příslušné syntetické účty a analytické účty, současně tento plán podléhá ověření při inventarizaci. Metodickou část odpisového plánu tvoří metody, sazby a doba odpisování.
V souladu s § 56 odst. 3 PVZÚ (vyhláška č. 500/2002 Sb.) může účetní jednotka při konstrukci odpisového plánu s ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situaci účetní jednotky při odpisování majetku zohlednit i jeho předpokládanou zbytkovou hodnotu, tj. zdůvodnitelnou (kladnou) odhadovanou částku, kterou by účetní jednotka mohla získat v okamžiku předpokládaného vyřazení majetku (například prodejem), po odečtení předpokládaných nákladů souvisejících s jeho vyřazením.
NahoruZásady při tvorbě odpisového plánu
Při tvorbě odpisového plánu musí účetní jednotka dodržovat tyto zásady:
-
odpisovat lze maximálně do výše vstupní ceny majetku uvedené v účetnictví (a tím i výše odpisové základny, ze které se odpisy počítají),
-
doba účetního odpisování by se neměla výrazně odchylovat od předpokládané doby upotřebitelnosti tohoto majetku,
-
postup a metody odpisování nesmí být měněny v průběhu účetního období; pokud bude fyzické nebo morální opotřebení postupovat výrazně rychleji (pomaleji) než byl předpoklad, je možné zkrátit (prodloužit) dobu odpisování pro následující účetní období (jedná se o změnu účetní metody, a proto je nutný komentář v příloze k účetní závěrce),
-
neodpisují se pozemky, umělecká díla a sbírky, protože se jedná o majetek, který se používáním neopotřebovává,
-
dále se neodpisuje nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení, pokud není uvedeno do stavu způsobilého k užívání,
-
neodpisuje se najatý či obdobně užívaný dlouhodobý hmotný nebo nehmotný majetek, není-li zákonem nebo vyhláškou stanoveno jinak,
-
pro drobný dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek platí, že dobu a způsob odpisování si stanoví účetní jednotka; protože však účetní jednotka zařadila majetek mezi dlouhodobý, musí stanovit odpisy minimálně na 2 účetní období. Současně jsou tyto odpisy užity i jako daňové odpisy podle 24 odst. 2 ZDP,
-
vymezit okamžik uvedení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku do užívání, tzn. zabezpečení všech technických funkcí potřebných k užívání a splnění všech povinností stanovených právními předpisy, např. stavebními, ekologickými, požárními, bezpečnostními a hygienickými.
NahoruKdo uplatňuje účetní odpisy
Majetek odpisují účetní jednotky, které mají vlastnické nebo jiné právo k majetku (právní vlastník může být odlišný od ekonomického uživatele), anebo které hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků.
Nájemce může odpisovat DHM v případech smlouvy o výpůjčce (§ 2193 až 2200 NOZ), kdy půjčitel přenechává vypůjčiteli bezplatně věc k dočasnému užívání, a to ujednaným způsobem, po dobu zajištění závazku převodem práva nebo v případech, kdy se vlastnické právo k movitým věcem nabývá na základě projevu vůle jiným způsobem než převzetím věci.
Právní vlastník – pronajímatel, odpisuje dlouhodobý majetek, i když ekonomickým uživatelem je nájemce v případě smlouvy o finančním leasingu. Tím se pro účely ZoÚ rozumí poskytnutí majetku za úplatu do užívání, jestliže je uživatel oprávněn nebo povinen v průběhu užívání nebo po jeho ukončení nabýt vlastnické právo k poskytnutému majetku § 28 odst. 3 ZoÚ.
Nájemce (pachtýř) – ekonomický uživatel účetně odpisuje pouze v případě:
-
smlouvy o výpůjčce (§ 2193 až 2200 NOZ), kdy půjčitel přenechává vypůjčiteli bezplatně věc k dočasnému užívání, a to ujednaným způsobem, po dobu zajištění závazku převodem práva v důsledku zajištění dluhu,
-
propachtovaného obchodního závodu nebo jeho části na základě smlouvy o pachtu závodu podle § 2349 a násl. NOZ, má-li pachtýř k odpisování písemný souhlas propachtovatele,
-
že se jedná jde o technické zhodnocení na najatém majetku, provedl na svůj účet nájemce (pak o tomto technickém zhodnocení účtuje a odpisuje jej nájemce v souladu s účetními metodami), a pronajímatel toto technické zhodnocení neodpisuje a dal nájemci k odpisování písemný souhlas (§ 28 odst. 5 ZoÚ a § 28 odst. 3 ZDP),
Kupující (pokud je ve smlouvě výhrada vlastnictví) odpisuje účetně nakupovaný movitý majetek, i když vlastnické právo k majetku na kupujícího přechází až zaplacením a do nabytí vlastnictví kupující majetek pouze užívá (pozor, daňové odpisy uplatňuje až do zaplacení a přechodu vlastnictví prodávající).
Majetek ve spoluvlastnictví odpisuje každý spoluvlastník ze svého vlastnického podílu.
Oprávněný uživatel odpisuje nehmotný majetek, k němuž nabyl právo užívání od jiné osoby.
Účetní jednotka, která majetek úplatně nebo bezúplatně užívá a provede na tomto majetku technické zhodnocení na svůj účet, účtuje o tomto technickém zhodnocení a odpisuje jej v souladu s účetními metodami, které má stanoveny v odpisovém plánu. Toto technické zhodnocení odepíše účetní jednotka v průběhu užívání majetku, tj. po dobu nájmu stanoveném ve smlouvě. Účetní odpisy uplatní ÚJ vždy, i když nemá k odpisování technického zhodnocení souhlas od vlastníka (to má vliv pouze na daňové odpisy, které nemůže bez souhlasu vlastníka uplatnit).
Účtování odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku
Výjimku z účetního odpisování, při které si nemůže účetní jednotka stanovit individuální postup v odpisovém plánu, tvoří goodwill a oceňovací rozdíl k nabytému majetku, u nichž musí účetní jednotka stanovit odpisy podle vyhlášky.
NahoruGoodwill
Goodwill (účet 015 – Goodwill) jako kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním obchodního závodu nabytého převodem nebo přechodem za úplatu, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn obchodní korporace a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy se odpisuje rovnoměrně nejpozději do 60 měsíců od nabytí obchodního závodu nebo od rozhodného dne přeměny. Záporný goodwill se odpisuje do výnosů (na vrub účtu 075 – Oprávky ke goodwillu a ve prospěch účtu 647 – Odpis záporného goodwillu a pasivního oceňovacího rozdílu k nabytému majetku) a kladný goodwill do nákladů (na MD účtu 551 – Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a na Dal účtu 075 – Oprávky ke goodwillu). ÚJ může rozhodnout i o prodloužení doby odpisování maximálně na 120 měsíců. Všechny údaje o goodwillu i jeho odpisování musí ÚJ uvést v příloze k účetní závěrce.
Účtování odpisů kladného a záporného goodwillu
NahoruOceňovací rozdíl k nabytému majetku
Další výjimku tvoří Oceňovací rozdíl k nabytému majetku (účet 027 – Oceňovací rozdíl k nabytému majetku) obsahuje kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním obchodního závodu nabytého převodem nebo přechodem za úplatu, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn obchodních korporací a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku sníženým o převzaté dluhy se odpisuje rovnoměrně 180 měsíců od nabytí obchodního závodu nebo přeměny.
Záporný oceňovací rozdíl se odpisuje do výnosů (na MD účtu 087 – Oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku a na Dal účtu 647 – Odpis záporného goodwillu a pasivního oceňovacího rozdílu k nabytému majetku) a kladný goodwill do nákladů (na vrub účtu 551 – Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a ve prospěch účtu 087 – Oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku). Pokud nejsou součástí nabytého majetku aktiva s dobou použitelnosti delší než 15 let, účetní jednotka může rozhodnout o době odpisování kratším než 180 měsíců. Všechny údaje o oceňovacím rozdílu i jeho odpisování musí ÚJ uvést v příloze k účetní závěrce.
Účtování odpisů kladného a záporného oceňovacího rozdílu k nabytému majetku
NahoruMetody účetních odpisů
Při výpočtu účetních odpisů se vychází z odpisové základny a předpokládané doby životnosti majetku. Někdy se bere v úvahu tzv. "zbytková cena", kterou se rozumí cena odhadnutá na počátku, kterou by účetní jednotka získala prodejem dlouhodobého majetku po skončení životnosti a odečtení nákladů spojených s vyřazením.
Teoreticky přicházejí v úvahu tyto základní metody pro stanovení účetních odpisů:
- časové odpisy
- lineární,
- zrychlené
-
metoda sumace čísel,
-
metoda zmenšujícího se základu,
-
metoda s přechodem na lineární odpisování,
- progresivní odpisy,
- výkonové odpisy
- podle počtu výkonových hodin,
- podle množství produkce,
- jiný způsob odpisování
NahoruČasové odpisy
- Časové odpisy
a. lineární
Patří mezi nejjednodušší. V každém účetním období se odpisuje rovnoměrně stejná neměnná částka.
Příklad
Pořizovací cena DHM činí 120.000 Kč, životnost byla stanovena při jeho zařazení na 6 let.
b. zrychlené odpisy
Při této odpisové metodě se do nákladů zahrnuje v prvních letech životnosti předmětu vyšší částka odpisů.
b1) metoda sumace čísel
Při metodě sumace čísel klesá částka odpisů v jednotlivých letech aritmetickou řadou. Tato metoda se označuje jako SYM (sum-of-the-years-digits) podle výpočtu, kterým je součet číslic reprezentujících za sebou jdoucí roky použitelnosti předmětu. Je založena na klesající odpisové sazbě a konstantní odepsatelné částce.
n = počet let životnosti
i = počet let, po které je předmět odpisován
Příklad
Pořizovací cena DHM činí 120.000 Kč, životnost byla stanovena při jeho zařazení na 6 let.
b2) metoda zmenšujícího se základu
Při metodě zmenšujícího se základu se v každém roce odepisuje stejná procentní část ze zůstatkové ceny. Označuje se jako DDB (double-declining-balance method). Je založena na konstantní odpisové sazbě, která je dvojnásobná proti lineární, a klesající odepsatelné částce.
Příklad
Pořizovací cena DHM činí 120.000 Kč, životnost byla stanovena při jeho zařazení na 6 let.
Při lineárních odpisech byla odpisová sazba 16,7 %, při této metodě bude dvojnásobná, tj. 33,4 %.
b3) metoda s přechodem na lineární odpisování
Při předchozí metodě zůstává neodepsána dost velká část pořizovací ceny. Někdy se proto používá změna této odpisové metody – přechod na lineární odpisování v roce, kdy se částka odpisů vypočtená lineární a zrychlenou metodou zhruba rovná, nebo v tom roce, kdy je tento rozdíl nejmenší.
kde:
n = doba životnosti
p = stejná % sazba jako při zjednodušené metodě zmenšujícího se základu
i = počet let, po které je předmět odpisován
Příklad
Pořizovací cena DHM činí 120.000 Kč, životnost byla stanovena při jeho zařazení na 6 let.
Vypočteme si dosazením do vzorce, ve kterém roce je nejlépe uskutečnit přechod na lineární odpisování, aby nám v posledním roce nezůstávala tak velká neodepsaná zůstatková cena.
Ve 3. roce je částka odpisů při metodě zmenšujícího se základu 13.306 Kč, tj. menší než odpis 17.778 Kč vypočteného v 3. roce podle předchozího vzorce. Proto od 4. roku přejdeme na lineární odpisování a výpočet odpisů v jednotlivých letech bude při metodě přechodu na lineární odpisování následující:
c) Progresivní odpisy
Při použití této metody se užívá složené úrokování. Odpisy v jednotlivých letech se skládají z pevné částky vypočtené pro 1. rok a z úroku z této částky za dobu odpisování.
Metoda je nazývána např. v USA jako metoda klesajícího fondu (sinking fund method).
p = použitá úroková sazba
Částka odpisů v i-tém roce se vypočte: a x r i–1
Příklad
Pořizovací cena DHM činí 120.000 Kč, životnost byla stanovena při jeho zařazení na 12 let, nebyla stanovena zbytková hodnota.
p = 5 %
NahoruVýkonové odpisy
II. Výkonové odpisy
Výkonové odpisy mohou přesněji vyjádřit roční odpis na základě množství vyrobené produkce nebo podle hodin využití daného předmětu.
a. podle počtu výkonových hodin, počtu ujetých kilometrů
Využití metody odpisování např. podle počtu ujetých kilometrů je vhodné tam, kde morální opotřebení není tak důležité a kde se dá určit předem celkový výkon za dobu užívání DHM.
Příklad
Pořizovací cena dodávkového automobilu je 250.000 Kč, životnost byla stanovena při jeho zařazení na max. 150.000 km.
300.000 Kč / 150.000 km = 2 Kč / 1km
b. podle množství vyrobené produkce
Druhá z metod vychází z předpokladu opotřebení podle provozního vytížení a životnosti a je dána počtem vyrobených kusů.
Příklad
Pořizovací cena stroje 250.000 Kč, životnost stanovena na 500.000 ks výrobků.
250.000 / 500.000 = 0,50 Kč /1 ks
III. Jiný způsob odpisování
NahoruPacht obchodního závodu
a) Pacht obchodního závodu
Další výjimkou z odpisování, které si může stanovit účetní jednotka v odpisovém plánu, je při pachtu obchodního závodu podle § 2349 NOZ v případech, kdy bude propachtovaným objektem obchodní závod, popř. taková jeho část, která tvoří samostatnou organizační složku. Bude-li propachtován zemědělský obchodní závod (farma, lesní závod, zahradnictví), použijí se v takovém případě ustanovení o pachtu obchodního závodu společně s ustanoveními o zemědělském pachtu. Smluvní strany musí jednoznačně identifikovat majetek a závazky, které náleží k obchodnímu závodu nebo jeho části a které podle ustanovení NOZ přecházejí z propachtovatele (pronajímatele) na pachtýře (nájemce). Pokud je ve smlouvě dohodnuto, že najatý dlouhodobý majetek bude odpisovat pachtýř (nájemce), postupuje se následovně.
Pachtýř (nájemce)
Pokud ve smlouvě o pachtu obchodního závodu je dohodnuto, že propachtovaný majetek bude odpisovat pachtýř (nájemce), dlouhodobý majetek přenechaný k požívání si převede pachtýř na účty účtových skupin 01, 02, 03 (MD) a účtových skupin 07, 08 (Dal) a rozdíl (zůstatkovou cenu DHM a DNM) na Dal účtu 474 – Dluhy z pachtu v ocenění majetku u propachtovatele a uvedeným ve smlouvě.
Propachtovatel (pronajímatel) převede z příslušných účtů účtových skupin 01 – Dlouhodobý nehmotný majetek, 02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný, 03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný, 07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku a 08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku na vrub příslušného účtu účtové skupiny 06 – Dlouhodobý finanční majetek. Dále se majetek převede ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 06 – Dlouhodobý finanční majetek, vyúčtuje na vrub účtu 374 – Pohledávky z pachtu (příslušný účet účtové skupiny 06 – Dlouhodobý finanční majetek není nutno použít, lze účtovat přímo na příslušný účet 374 – Pohledávky z pachtu).
Přechod vlastnictví k ostatním složkám majetku
Přechod vlastnictví k příslušným zásobám bude uskutečněn formou prodeje.
Cenné papíry, pokud budou součástí propachtovaného obchodního závodu, přejdou v souladu se smluvním ujednáním a podle smluvního ujednání o nich bude účtováno.
Pohledávky a dluhy přecházejí ze zákona a účtuje se o nich jako o prodeji pohledávek a převzetí dluhů.
V účetnictví se postupuje u složek dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku v případě, kdy je hrazené nájemné vyšší než odpisy, následovně:
Celková částka sjednaná ve smlouvě se rozdělí na příslušné složky a mimo jiné na složku odpovídající:
- výši odpisů (popřípadě částce na budoucí odkoupení majetku), o které se účtuje na vrub účtu 474 – Dluhy z pachtu u nájemce a ve prospěch účtu 374 – Pohledávky z pachtu u pronajímatele,
- nájemnému, o kterém nájemce účtuje na vrub příslušného účtu nákladů a pronajímatel ve prospěch příslušného účtu výnosů.
V případě, kdy bude hrazené nájemné nižší než (uplatňované) odpisy, postupuje se následovně:
- nájemce o částku hrazeného nájemného sníží příslušný dlouhodobý závazek na účtu 474 – Dluhy z pachtu, o rozdíl mezi odpisy a hrazeným nájemným se sníží příslušný dlouhodobý závazek ke konci rozvahového dne do výnosů,
- pronajímatel v tomto případě o částku přijatého nájemného sníží příslušnou dlouhodobou pohledávku za nájemcem účet 374 – Pohledávky z pachtu a ke konci rozvahového dne zaúčtuje rozdíl mezi odpisy a částkou přijatého nájemného na vrub příslušného účtu nákladů a ve prospěch účtu 374 – Pohledávky z pachtu.
Základní souvztažnosti u pachtýře (nájemce)
Základní souvztažnosti u propachtovatele (pronajímatele)
Příklad – pacht obchodního závodu
Společnost Nová, a. s., si pronajala od společnosti Stará, s. r. o., celý obchodní závod, který tvoří:
Pachtovné:
Základní souvztažnosti u společnosti Stará, s. r. o. – pachtýře (nájemce)
Základní souvztažnosti u společnosti Nová, a. s. – propachtovatel (pronajímatel)
NahoruKomponentní odpisování
b) Komponentní odpisování (§ 56a PVZÚ)
Stavby, byty a nebytové prostory, samostatné movité věci a soubory movitých věcí může účetní jednotka s ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky odpisovat metodou komponentního odpisování majetku.
Účetní jednotka vymezí druh majetku, u kterého použije metodu komponentního odpisování, průběh používání a způsob určení komponenty včetně jejího ocenění podle svých potřeb a tyto skutečnosti doloží průkazným účetním záznamem.
Co se rozumí komponentou
Komponentou se pro účely vyhlášky rozumí určená část majetku nebo souboru majetku nebo určená kontrola výskytu závad, u které je výše ocenění významná v poměru k výši ocenění celého majetku nebo souboru majetku a jejíž doba použitelnosti se významně liší od doby použitelnosti majetku nebo souboru majetku. Určení kontroly výskytu závad jako komponenty účetní jednotka provádí k okamžiku uvedení majetku do užívání.
Odpisování komponenty
Komponenta se odpisuje v průběhu používání samostatně od ostatních komponent a od zbylé části majetku nebo souboru majetku.
Výměna komponenty
Při výměně komponenty se ocenění majetku upravuje tak, že se snižuje o výši ocenění vyřazované komponenty a zvyšuje o výši ocenění nově zařazované komponenty včetně náhradních dílů spotřebovaných na výměnu komponenty a o náklady související s výměnou této komponenty. Pokud vyřazovaná komponenta není k okamžiku vyřazení odepsána do výše jejího ocenění, provede účetní jednotka odpis zůstatkové ceny vyřazované komponenty do nákladů.
O majetku a jeho oprávkách se účtuje jako o celku; majetek se i jako celek vykazuje. Účetní jednotka prokáže výpočet výše odpisu tohoto majetku jako celku například tím, že metodě komponentního odpisování přizpůsobí účtování o odpisech na analytických účtech. Při prvním použití metody komponentního odpisování u majetku, který byl již uveden do užívání, se na komponenty rozděluje celkové ocenění majetku a celková výše oprávek k majetku; přitom nesmí být součet zůstatkových cen připadajících na jednotlivé komponenty vyšší než zůstatková cena celého majetku. Účetní operace opravující výši vykázaných odpisů a oprávek v předchozích obdobích se neprovádějí.
Náklady by měly rovnoměrněji zatěžovat výsledek hospodaření, pokud bude docházet k výměně hlavních náhradních dílů postupně a podle jejich opotřebení. Hlavní náhradní díly nebudou účtovány jako jednorázový náklad, budou odpisovanou komponentou anebo její součástí. Při komponentním odpisování jsou i náhradní díly určené k výměně komponent do okamžiku spotřeby (výměny) zásobami účetní jednotky vykazovanými v položce "C.I.1. Materiál ". Pokud nevyužije účetní jednotka metodu komponentního odpisování, může využít zjednodušení v podobě metody ocenění souboru majetku a jeho odpisování, v případě stroje nebo zařízení pak včetně prvního vybavení náhradními díly.
Komponentní odpisy a daň z příjmů
Podle pokynu GFŘ-D-22 musí poplatníci odpisující majetek metodou komponentního odpisování při zjišťování základu daně z příjmů postupovat tak, jako kdyby tuto metodu nevyužili, tj. výsledek hospodaření upraví o veškeré vlivy vzniklé jejím použitím:
-
§ 23 odst. 2 písm. a) ZDP stanovuje, že pro zjištění základu daně u poplatníků odpisujících majetek účetní metodou komponentního odpisování, se vychází z výsledku hospodaření bez vlivu této účetní metody odpisování,
-
rozdíl účetních a daňových odpisů bude standardně vykázán na řádcích č. 50 a č. 150 přiznání k dani z příjmů právnických osob,
-
ostatní daňové (náklady), které v souvislosti s komponentním odpisováním nejsou účetním nákladem (tj. nejsou v ř. 10 přiznání), se uvedou na ř. 160 přiznání a naopak, když např. při výměně komponenty vznikne účetní náklad (např. zůstatková cena), který není daňově účinný, vyloučí se na ř. 40 přiznání,
-
při prodeji komponenty nebo při aktivaci zásob z vyřazených komponent v průběhu doby odpisování majetku jako celku bude zahrnut celý výnos do účetních výnosů a přes ř. 10 přiznání i do základu daně.
Výměna komponenty charakteru opravy, která bude v účetnictví znamenat snížení hodnoty majetku o výši ocenění vyřazované komponenty a zvýšení o výši ocenění nově zařazené komponenty, bude v základu daně z příjmů představovat jednorázový daňový náklad a zároveň na tuto opravu je možné vytvářet zákonnou rezervu.
Výměna komponenty charakteru technického zhodnocení, která bude v účetnictví znamenat snížení hodnoty majetku o výši ocenění vyřazované komponenty a zvýšení o výši ocenění nově zařazené komponenty, bude v základu daně uplatňována postupně prostřednictvím daňových odpisů ze zvýšené vstupní (zůstatkové) ceny.
Příklad
Společnost AA, a. s., zabývající se zpracováním masa a výrobou masných výrobků zakoupila novou porážecí linku na zpracování masa. Celková pořizovací cena linky je 10.000.000 Kč, z toho nákupní cena linky je 9.000.000 Kč, doprava 200.000 Kč a další vedlejší náklady provedené na lince při uvedení do provozu vlastními zaměstnanci jsou 800.000 Kč. Předpokládaná doba užívání linky je 5 let, ale některé části se opotřebují dříve. Účetní jednotka se rozhodla rozdělit linku na 3 komponenty:
Na počátku 3. roku došlo k poškození 2. komponenty, která musela být vyměněna za novou v pořizovací ceně 2.000.000 Kč s použitím náhradních dílů v částce 800.000 Kč, předpokládaná doba užívání je opět 3 roky.
*) 3 rok: – vyřazena komponenta č. 2, PC 3.000.000, ZC 1.000.000,
– zařazena nová komponenta č. 2, PC 2.700.000 / 3,
– vyřazena odepsaná komponenta č. 3, PC 1.000.000, ZC 0, zařazena nová ve stejné ceně.
**) 5. rok – vyřazena odepsaná komponenta č. 3, zařazena nová ve stejné ceně.
***) 6. rok – vyřazena komponenta č. 2, zařazena nová v PC 2.700.000.
****) 7. rok – vyřazena odepsaná komponenta č. 3, zařazena nová ve stejné ceně.
Výpočet odpisů