dnes je 21.11.2024

Input:

Prominutí daně

3.9.2008, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 13 minut

Prominutí daně

Ing. Aleš Pekárek

Mimořádné opravné prostředky

Právní moc rozhodnutí o vyměření daně - (dodatečného) platebního výměru - má obvykle za následek, že o daňové povinnosti je rozhodnuto s konečnou platností. Obdobně jako u jiných správních rozhodnutí lze pravomocně vyměřenou daň změnit jen mimořádnými opravnými prostředky (obnova řízení, přezkum rozhodnutí, oprava zřejmých omylů a nesprávností), jejichž užití je omezeno a je vázáno na splnění striktních podmínek.

Prominutí daně

Mezi mimořádné opravné prostředky je v zákoně o správě daní a poplatků zařazeno též prominutí daně, přestože o opravný prostředek nejde. Prominutím daně se totiž nemění vlastní rozhodnutí o dani, ale pouze jeho důsledky, tj. fakticky jde o daňovou amnestii. Samotnou daň lze prominout výhradně z důvodů nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů. Prominutí daně nelze zaměňovat s prominutím daňového nedoplatku či s prominutím příslušenství daně.

Prominutí příslušenství daně

Příslušenství daně (penále, zvýšení daně, náklady daňového řízení, úroky a pokuty uložené podle daňových zákonů) lze prominout nejen z důvodů nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů, ale může být prominuto z důvodu odstranění tvrdosti.

Podnikatel pan Smutný vedoucí evidenci daňovou náhle zemřel a dědicové v jeho podnikání nepokračovali. K datu úmrtí evidoval zásoby zboží v pořizovací ceně několika set tisíc, které byly pro účely dědického řízení ohodnoceny znalcem jako neprodejné. Právě pro jejich mizivé ocenění je dědicové neuvedli v daňovém přiznání, které podávali za zemřelého podnikatele. Porušení § 23 odst. 8 ZDP odhalil správce daně při kontrole a doměřil daň z příjmů fyzických osob včetně sankce (příslušenství daně).

Přestože lze z lidského hlediska považovat doměřenou daň a příslušenství za tvrdé postižení dědiců, nejde o nesrovnalost vyplývající z uplatňování daňových zákonů. Tvrdost daně odstranit nelze a podávat žádost o její prominutí nemá smysl, protože zákon nedává správci daně žádný prostor vyhovět. V případě souvisejícího příslušenství je situace jiná a tvrdost tohoto příslušenství může správce daně odstranit.

Lhůta

Podání žádosti o prominutí není svázáno se zákonnou lhůtou. K prominutí může dojít v kterémkoli stadiu daňového řízení. K prominutí může dojít i v případech, kdy je použití jiných mimořádných opravných prostředků vyloučeno (rozhodnutí o dani je přezkoumáváno soudem nebo o něm již soud rozhodl, o opravných prostředcích proti rozhodnutí o dani rozhodl ministr apod.). Zda lze prominout daň či příslušenství, které již byly daňovým dlužníkem zaplaceny, je předmětem diskusí spojených s výkladem pojmu "daňové řízení“, zejména v jakém stadiu se daňové řízení nachází po zaplacení daně včetně příslušenství.

Jsou-li splněny věcné předpoklady naznačující nesrovnalost zákona nebo tvrdost příslušenství daně, doporučujeme využít zákonných procesních možností k oddálení platby daně nebo příslušenství, o jejichž prominutí je žádáno.

Kompetence

Zákonodárce svěřil rozhodování o prominutí daně a jejího příslušenství Ministerstvu financí a zmocnil je k vydání závazného právního předpisu umožňujícího přenést toto oprávnění na správce daně. Ministerstvo tak učinilo v omezené míře u některého příslušenství daně vydáním vyhlášky č. 299/1993 Sb.

Vyhláška

Finanční úřad může prominout zcela nebo zčásti příslušenství daně s výjimkou exekučních nákladů, a to u jednoho daňového dlužníka a jedné daně až do výše 600 tis. Kč v běžném kalendářním roce.

Ve výkladu zdánlivě bezesporného ustanovení se lze v praxi setkat s problémy. Vyhoví-li správce daně žádosti o prominutí, daňový subjekt patrně nebude namítat překročení kompetence. Jinak tomu pochopitelně může být při zamítnutí žádosti. Otázkou je, zda je na základě zmíněné vyhlášky správce daně oprávněn prominout nebo rozhodnout o prominutí a do jaké výše je správce daně oprávněn rozhodovat. Finanční úřady totiž vykládají své oprávnění tak, že mohou zamítat žádosti do výše 600 tis. Kč příslušenství za každé jednotlivé zdaňovací období a daň bez ohledu na to, o jakých částkách již v běžném kalendářním roce bylo rozhodnuto. Limitní částka pak údajně určuje maximální výši příslušenství, která může být správcem daně v běžném kalendářním roce prominuta.

Oprávnění správce daně

Podle názoru autora je správce daně oprávněn rozhodnout o žádostech o prominutí příslušenství až do výše uvedené ve vyhlášce. V běžném kalendářním roce tak může u příslušenství jedné daně správce daně vyhovět nebo zamítnout žádosti o prominutí příslušenství až do úhrnné výše 600 tis. Kč. Přesáhne-li výše žádaného prominutí příslušenství tuto částku, je správce povinen postoupit žádost ministerstvu.

Pan Nedbalý neplatil řádně své daňové povinnosti. Vzniklo mu tak penále (nyní úrok z prodlení) na dani z příjmů fyzických osob ve výši 500 tis. Kč za rok 2004, 300 tis. Kč za rok 2005, 800 tis. Kč za rok 2006 a na dani z přidané hodnoty ve výši 100 tis. Kč za každé čtvrtletní zdaňovací období uvedených kalendářních let, tj. v úhrnu 1 200 tis. Kč. V roce 2008 požádal o prominutí penále jak na dani z příjmů fyzických osob, tak na DPH.

Jeho místně příslušný finanční úřad zamítl s odkazem na zmíněnou vyhlášku všechny žádosti s výjimkou žádosti o prominutí penále za rok 2006, o které musí rozhodnout ministerstvo. Obrana proti takovému nezákonnému postupu není snadná, neboť proti rozhodnutí o prominutí daně nebo příslušenství se nelze odvolat. Nápravy se lze domoci jen soudní cestou.

Žádost

Žádost o prominutí daně se podává Ministerstvu financí. Žádost o prominutí příslušenství se podává u místně příslušného finančního úřadu. Místní příslušnost se určuje podle druhu daně, jejíž příslušenství je předmětem žádosti o prominutí.

Byla-li žádost zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po šedesáti dnech ode dne doručení zamítavého rozhodnutí. V nové žádosti nemohou být uplatněny stejné důvody, které obsahovala původní žádost, jinak bude bez posouzení odložena. O odložení nové žádosti musí být žadatel vyrozuměn.

Správní poplatek

Podání žádosti podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč s výjimkou podání požadujících prominutí částky 3 000 Kč nebo méně, která poplatku nepodléhají. Poplatek se nejsnáze platí vylepením kolkových známek na prvopis žádosti. Lze jej však zaplatit i v hotovosti do pokladny správce daně nebo bezhotovostním převodem. Matriku bankovního účtu příslušného správce daně je třeba doplnit předčíslím 3711, variabilním symbolem je DIČ bez úvodních písmen CZ.

Elektronické podání

Zákon o správních poplatcích přiznává osvobození od správních poplatků úkonům vyžádaným a provedeným prostřednictvím dálkového přístupu, které jsou opatřeny elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, nepřevyšuje-li sazba poplatku 2 000 Kč. Osvobození by se tak mělo vztahovat i na žádost o prominutí daně či příslušenství. Správci daně však v současné době nejsou schopni elektronicky vyžádaný úkon vyřídit obdobným elektronickým způsobem a vydávají obvyklé papírové rozhodnutí. Sporům mezi žadateli, kteří splnili všechny podmínky pro přiznání osvobození kladené na ně zákonem, a státní správou, která tyto podmínky nesplňuje, opakovaně předchází Ministerstvo financí prominutím těchto poplatků.

Při podání žádosti o prominutí prostřednictvím elektronické podatelny (společného technického zařízení správců daně) se neplatí správní poplatek.

Individuální rozhodnutí

Rozhodnutí o žádosti o prominutí daně nemusí obsahovat odůvodnění. Vydaná rozhodnutí však obvykle odůvodnění obsahují, byť mnohdy velmi strohá. Protože zákon nepovažuje odůvodnění za zákonnou náležitost rozhodnutí, nelze proti nedostatečnosti odůvodnění nijak brojit a žadatel je značně omezen ve zjištění úvahy, kterou se správce daně řídil při rozhodování o žádosti.

Hromadná rozhodnutí

Ministerstvo může vydat rozhodnutí o prominutí, které se dotýká více daňových subjektů. Taková rozhodnutí se považují za doručená zveřejněním ve Finančním zpravodaji.

Správní poplatky jsou ve smyslu legislativní zkratky obsažené v § 1 ZSDP také považovány za daň. Ministerstvo spatřilo nesrovnalost vyplývající z uplatňování zákona o správních poplatcích v tom, že územní finanční orgány nemají vytvořeny technické podmínky pro provedení zpoplatněného úkonu prostřednictvím dálkového přístupu se zaručeným elektronickým podpisem, a proto z důvodu na straně správního orgánu nemůže být přiznáno osvobození při elektronickém podání. Z tohoto důvodu prominulo poplatky osobám, které zákonné podmínky pro osvobození splnily. Své rozhodnutí o prominutí daně vydalo pokynem D-316 a doručilo zveřejněním ve Finančním zpravodaji č. 10/2007.

Správní úvaha

Zákonodárce nestanovil v zákoně o správě daní a poplatků žádná omezení ani pravidla, kterými by se měly MF nebo vyhláškou zmocněný správce daně řídit při rozhodování o žádosti. Dlouho se proto považovalo za neměnné, že jde o absolutní uvážení správního orgánu, které není přezkoumatelné soudem. Není-li zde žádné veřejné subjektivní právo daňového subjektu, do něhož by mohl správní orgán zasáhnout, není zde ani žádný prostor pro soudní přezkum rozhodnutí o prominutí. Podávané žaloby proti zamítavým rozhodnutím, z nichž nebyla zřejmá žádná relevantní kritéria rozhodování, byly soudy odmítány jako nepřípustné.

Moderní právní stát

Do této soudní praxe zasáhl na počátku roku 2005 rozšířený senát Nejvyššího správního soudu svým průlomovým rozhodnutím. Neomezené správní uvážení v moderním právním státě neexistuje. I rozhodnutí závisící pouze na volné

Nahrávám...
Nahrávám...