Paušální částky hrazené zaměstnancům

Paušální částky hrazené zaměstnancům

RNDr. Ivan Brychta

 NahoruCo lze paušalizovat

Účelem paušalizace je zjednodušení vyúčtování pravidelně se opakujících náhrad hrazených zaměstnavatelem zaměstnancům. A to navíc způsobem, aby pro paušál zůstal zachován stejný režim, který daná náhrada představuje pro zaměstnance z pohledu daní z příjmů ze závislé činnosti v případě "nepaušálního" vyplacení.

Z tohoto pohledu lze paušalizovat např.

• cestovní náhrady,

• poskytnutí mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků poskytovaných podle ZP,

• náhradu nákladů na udržování ochranných a pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, stejnokrojů a pracovního oblečení,

• náhradu částek vynaložených zaměstnancem ze svého za svého zaměstnavatele tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel, a dále

• náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce.

Paušalizovat však nelze v případech, kdy to vylučuje některý právní předpis. Např. paušalizovat ve formě finančního plnění nelze poskytování osobních ochranných prostředků.

Právní úprava

• zákon o daních z příjmů (ZDP)

• - § 24 odst. 2 písm. x) ZDP vymezuje paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci jako daňově uznatelné náklady
• - § 6 odst. 7 písm. b) až d) ZDP uvádí náhrady, které lze paušalizovat, a za jakých podmínek
• - § 6 odst. 8 ZDP upravuje daňový režim paušálních částek z pohledu zaměstnance

  • zákoník práce (ZP)

• - § 182 ZP uvádí pravidla pro paušalizaci cestovních náhrad
• - § 104 odst. 5 ZP zakazuje zaměstnavateli nahrazovat poskytování osobních ochranných pracovních prostředků finančním plněním

  • pokyn GFŘ D-22

• - bod 4 k § 24 odst. 1 rozebírá paušalizaci výdajů na udržování jednotného pracovního oblečení

 NahoruZpůsob prokazování

Rozhodne-li se zaměstnavatel vyplácet tyto náhrady zaměstnancům paušální částkou, je nutno oprávněnost výše paušálu prokázat na základě kalkulace skutečných výdajů a vnitřním předpisem. Vnitřní předpis by měl obsahovat:

• vymezení, kterých zaměstnanců se paušalizace týká,

• druhy náhrad,

• období, na které je paušál stanoven,

• způsob krácení stanoveného paušálu při nepřítomnosti zaměstnance z důvodu nemoci, dovolené apod.,

• způsob výpočtu, výši paušálu a způsob jeho vyplácení zaměstnancům.

Při použití paušalizace musí být zaměstnavatel kdykoliv v průběhu zdaňovacího období schopen prokázat oprávněnost a odůvodněnost stanovení paušálu a jeho vynaložení na zajištění, dosažení a udržení příjmů. Při dodržení uvedených podmínek jsou vyplacené paušály daňově uznatelným nákladem.

 NahoruÚčtování

Vyplacení paušálu se v podvojném účetnictví účtuje stejným způsobem, jako by se účtoval nepaušalizovaný výdaj, tedy např.:

 NahoruPaušalizace podle ZDP a ZP

Zmíněný § 6 odst. 8 ZDP uvádí možnost vyplácení paušálních náhrad zaměstnancům (které pro ně nebudou zdanitelným příjmem) v návaznosti na ustanovení § 6 odst. 7 písm. b) až d) ZDP, čili nikoliv podle písm. a) upravujícího režim cestovních náhrad z pohledu zdanění zaměstnance. Paušalizaci náhrad cestovních výdajů však umožňuje přímo zákoník práce (§ 182 ZP) a zákon o daních z příjmů pak pracuje s takto vyplacenou cestovní náhradou jako příjmem podle § 6 odst. 7 písm. a) ZDP.

Z pohledu nákladů zaměstnavatele je rozdíl v tom, že zatímco:

• daňovou uznatelnost paušálních výdajů upravuje § 24 odst. 2 písm. x) ZDP, tak

• v případě…