8.7.4
Nutné vedlejší výdaje
Ing. Karel Janoušek
Podle § 164 ZP přísluší zaměstnanci náhrada nutných vedlejších výdajů, které mu vzniknou v přímé souvislosti s pracovní cestou, v prokázané výši. Pokud zaměstnanec nemůže jejich výši prokázat, přísluší mu náhrada ve výši odpovídající ceně věcí a služeb obvyklé v době a místě konání pracovní cesty, to prakticky znamená ve výši, kterou uvede zaměstnanec ve vyúčtování pracovní cesty.
Z uvedeného je zřejmé, že jde o výdaje, které zaměstnanec musel vynaložit a které také v bezprostřední souvislosti s příslušnou konkrétní pracovní cestou prokazatelně vynaložil. Aby šlo o nutný vedlejší výdaj, musí být tyto podmínky splněny současně. Pokud nebude splněna jedna z nich, nepůjde o nutný vedlejší výdaj.
Příklady nutných vedlejších výdajů
Nutným vedlejším výdajem tak mohou být (ale nemusí být vždy) např.:
-
výdaje za telefonní hovory související s výkonem práce,
-
vložné na školení, konferenci apod.,
-
vstupné na výstavu, je-li prohlídka výstavy součástí pracovní cesty,
-
poplatek za parkování vozidla použitého na pracovní cestě se souhlasem zaměstnavatele,
-
úhrada dálničního poplatku za vozidlo použité se souhlasem zaměstnavatele,
-
poplatky za použití silnic a tunelů v zahraničí za vozidlo použité se souhlasem zaměstnavatele,
-
poplatek za úschovu zavazadel,
-
poplatek za nadměrnou váhu zavazadla při letecké přepravě,
-
poplatek za směnu poskytnuté…