RNDr. Ivan
Brychta
NahoruÚvod
Zdrojem možných problémů daňového poplatníka zdaleka není jen
nesprávná kvalifikace nákladů a výnosů, příjmů či výdajů. Kamenem úrazu může
být i otázka ocenění konkrétního plnění, majetku, služby, zboží apod.
Pro účely daně z příjmů a DPH je nejčastějším východiskem cena
sjednaná. V některých zákonem stanovených případech je však nutné vycházet z
jinak určené ceny. Zákon o daních z příjmů stanovuje v konkrétních případech
povinnost ocenění podle zákona o oceňování majetku (ZOM) zůstatkovou cenou,
kterou by měl oceňovaný majetek při rovnoměrném odepisování, znaleckým
posudkem, posudkem pojišťovny atd. Zákon o DPH u vybraných plnění (nejen
bezúplatných) uvádí speciální ocenění.
Z toho je zřejmé, že daňové aspekty ceny a ocenění jsou značně
komplikované. Pro základní orientaci v těch ustanoveních ZDP, které mají přímou
vazbu na způsob určení ceny, uvádíme následující přehled:
NahoruPrávní úprava
V souvislosti s otázkou cen a ocenění ve vztahu k dani z příjmů jsou
významné především následující právní předpisy:
-
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP) – jednotlivá
ustanovení viz tabulka výše,
-
zákon č. 526/1990 Sb., o cenách (ZoC), upravující sjednávání a
regulaci cen výrobků, výkonů, práce a služeb,
-
zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (ZOM), je stěžejním
nástrojem pro administrativní vyjádření ceny,
-
vyhláška MF č. 3/2008 Sb. – prováděcí vyhláška k ZOM,
-
zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZÚ), stanovuje způsoby
ocenění jednotlivých složek majetku pro účetní účely,
-
vyhláška MF č. 500/2002 Sb. (PVZÚ) – oceněním se zabývá na více
místech, významný je především § 47 (vymezení nákladů souvisejících s pořízením
dlouhodobého majetku, v odst. 5 též vymezení způsobu ocenění dlouhodobého
hmotného majetku nabytého směnnou smlouvou).
NahoruCena sjednaná
Jak bylo uvedeno v úvodu, pro účely daně z příjmů se vychází, není-li
konkrétním ustanovením stanoveno jinak, z ceny sjednané. Výše ceny, tak jak
byla sjednána, je rozhodující pro určení výše konkrétního výnosu (příjmu) či
nákladu (výdaje). Sjednaná cena je taková, kterou si smluvní strany dobrovolně
domluvily při obchodní transakci. Taková cena je potom dána tržně, nikoli
administrativně.
NahoruÚkon sjednání ceny
V praxi se mohou objevit situace, kdy se oba partneři domnívají, že
cenu sjednali, a přitom až podrobný právní rozbor je vyvede z omylu. Taková
situace může mít i z daňového hlediska nemilé důsledky. Pozornost je nutno
věnovat především § 37 ObčZ, který obecně určuje podmínky
platnosti právního úkonu. Mj. uvádí, že právní úkon musí být učiněn svobodně a
vážně, určitě a srozumitelně.
Velice časté jsou případy, kdy smluvní strany sjednají např. kupní
smlouvu podle ObchZ, vyčíslí kupní cenu, ale neurčí, zda se jedná o cenu bez
DPH nebo včetně DPH. Jsou-li oba účastníci smluvního vztahu neplátci DPH, lze
do určité míry z okolností dovodit, že mají na mysli cenu, která sice DPH
neobsahuje, ale je konečná (tj. DPH se nepřipočítává). V jiných případech
nastává problém. Nejenže může vzniknout následný spor mezi účastníky smlouvy po
zaslání faktury, ale je možné též uvažovat o zpochybnění celého právního vztahu
(neboť zřejmě nebyl učiněn určitě a srozumitelně).
Při sjednání ceny je tedy třeba dávat pozor na to, aby cena byla
určena jednoznačně, tj. aby bylo i řečeno, zda vyčíslená částka je cenou s DPH,
nebo bez DPH.
NahoruPřeplacené služby
Stejným problémem jako v předchozím…