dnes je 21.11.2024

Input:

Asertivně neznamená agresivně

27.3.2008, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 9 minut

     Asertivita je uměním jednat v manipulativní situaci. Nachází se někde uprostřed mezi agresivním a pasivním jednáním. Samotný pojem asertivita je do českého jazyka nepřeložitelný. Běžně je pod asertivitou vnímáno zdravé prosazení svého požadavku, o kterém jsme přesvědčeni, že na něj máme nárok. Ale náš požadavek by měl mít určité parametry, abychom mohli mluvit o zdravé asertivitě. Jednak by měl být oprávněný ze společenského hlediska - uznávaných společenských norem - a jednak by měl být konfrontovaný s jednáním toho, kdo nám nárok na náš oprávněný nárok neoprávněně upírá. Jinými slovy - pokud nejsme vystaveni při prosazování svého oprávněného požadavku manipulaci, nemáme morální právo asertivitu jako komunikační dovednost uplatnit. Je otázkou, jak vnímáme oprávněnost svého požadavku, ale pro účely tohoto článku budeme předpokládat, že se námi vnímaný pojem oprávněnosti se slučuje s obecnými zvyklostmi.

     Asertivita jako komunikační dovednost je branou k otevřené, nezastrašené a rovnocenné komunikaci, kdy s její pomocí vedeme druhou stranu k respektování našich názorů a postojů. S nimi nemusí druhá strana nutně souhlasit, ale jejich nositele je povinna respektovat, nedotýkat se jeho důstojnosti a nesnižovat jeho sebeúctu. O odlišnosti názorů, postojů lze diskutovat a hledat řešení či konsensus, o sebeúctě, důstojnosti a respektu nikoliv.

     Asertivita má svoji vlastní filosofii, která se opírá o asertivní práva, jež dodávají jejímu použití legitimitu, a disponuje souborem technik, které tato práva uvádějí do života. S asertivními dovednostmi by každý, kdo s nimi disponuje, měl zacházet velmi opatrně a vždy s ohledem na rámec situace, v níž se právě pohybuje. Měl by si uvědomit, zda se nachází v situaci konvenčního jednání, v jehož průběhu nedochází k narušováním jeho sebeúcty a respektu k jeho osobě, či v situaci manipulativní, kdy jeho sebeúcta a je druhou stranou znevažována. V druhém případě máme plný mandát použít své asertivní dovednosti a s jejich pomocí druhé straně vytyčit potřebu jiného, oboustranně respektujícího způsobu komunikace s respektem k odlišnostem. V opačném případě, kdy rámec situace je svým charakterem nemanipulativní, nemá právo ten, který asertivními dovednostmi disponuje, je použít. Pokud se tak rozhodne, bude to výhradně na jeho zodpovědnost, v jeho prospěch a na úkor toho, kdo asertivními dovednostmi nedisponuje. Toto zneužití asertivity ve svých důsledcích komunikaci uzavírá, činí ji jednostrannou a strany staví do opozičních postojů, ve kterých se zpravidla prosadí ta, která má k dispozici větší moc. Představa o asertivitě jako o umění dostat i to, o čem druhá strana není přesvědčena, že chce skutečně dát, a o toto nucené předání usilovat, lze v lepším případě nazvat manipulací, v horším případě agresivitou.

     Svůdnost asertivity tkví pro mnohé, kteří se jí chtějí naučit, v tom, že se jedná z jejich pohledu o poměrně jednoduché osvojení si několika technik, kterých není konec konců mnoho. Odhlédnou-li od filosofie asertivity a učí se především jejím technikám, mohou se stát snadno brilantními v jejich bezduchém používání. Nácvik každé z nich má svůj účel a cíl. Technika obehrané desky, tolik oblíbená, je určena pouze pro nácvik vytrvalosti - asertivně si stát za svým postojem, v manipulativní situaci. Pokud by byla využívána v komunikaci nadměrně, či dokonce jako jediná - co je jednodušší než si zakrýt uši a stále omílat dokola to samé, pak takto vnímané použití „asertivní dovednosti“ nejenže zablokuje komunikaci, ale spolehlivě vzbudí agresi i v té nejmírumilovnější osobě. Shlédne-li se někdo v technikách vyrovnávajících se s kritikou a začne je používat bez ohledu na to, zda je manipulován či nikoliv, pak naučenými technickými frázemi typu: „může se Vám to tak jevit“ - technika otevřených dveří, „co ještě dělám špatně“ - technika negativního dotazování, „je to ještě horší, než si myslíte“ - technika negativní aserce - se stane jedincem sice dobře zvládajícím kritiku, ale bez schopnosti sebekritické reflexe a bez porozumění tomu, co je důležité i pro kritizující stranu.

     Techniky sebeotevření a poskytování volných informací patří spíše do obecných komunikačních dovedností. Jejich zvládnutí rozhodně nikomu neuškodí. Stejně tak jako technika selektivního ignorování, která je přijatelná jako měkká intervence v nepříliš rušené komunikaci. Technika přijatelného kompromisu je spíše třešničkou umožňující dohodu uzavřít, než ji zablokovat. Z uvedeného vyplývá, že asertivní dovednosti v kompetentních rukách budou sloužit jejich nositeli, v těch nekompetentních budou škodit.

     Prozkoumejme nyní jednotlivé asertivní techniky, jak nám mohou pomoci v situaci manipulace, ale i jejich hranice a omezení.

OBEHRANÁ GRAMODESKA

     Všichni, kdo se asertivity jen dotkli, vědí, o čem je řeč. Cvičný dialog „Já chci své maso“ zanechává u všech adeptů asertivních kurzů nesmazatelný otisk. Podstata této techniky tkví v tom, že každý máme v situaci manipulace k dispozici několik svých ne. Někdo tři, někdo pět, někdo osm. Pokud se manipulující straně podaří na několikátý pokus překonat naše ne, následuje naše nepříliš dobrovolné ano a jsme lapeni. Probíhající dialogy frekventantů kurzů asertivity podávají přesvědčivý důkaz o tom, že manipulaci je možné odolat a že to nedá ani žádné velké přemýšlení - jak odolat. Bohužel v umění překonávat ne druhé strany jsou cvičeny i profese, které na překonávání našich ne stojí. Mám tím na mysli zejména prodejce různého zboží, které člověk ani tak moc nechce, ale podlehne přesvědčování po několika svých zoufalých ne. Zdá se, že obchodní profese předjímají to, že zákazníka je třeba přesvědčit, zbavit jej jeho identity, která mu velí nic nekoupit - tedy prosadit své přirozené ne. Kam bychom však s prodejem došli, že? Uvedená technika je významnou součástí vlastní slovní obrany proti záměrnému slovnímu ovlivňování druhé strany, které si nepřejeme. Někdy jsou podobné případy manipulace uváděny jako vzor asertivního jednání.

     Pokud bychom tento příklad měli uvádět jako doklad zdravé asertivity, asi bychom neuspěli. Technika gramodesky ve zdravém pojetí umožňuje naši obranu před manipulací. Druhá strana chce, abychom odstoupili od svého oprávněného požadavku a volí prostředky zřetelné manipulace: „... uvědomte si, ... je

Nahrávám...
Nahrávám...