Asertivita je uměním jednat v manipulativní situaci.
Nachází se někde uprostřed mezi agresivním a pasivním jednáním. Samotný pojem
asertivita je do českého jazyka nepřeložitelný. Běžně je pod asertivitou
vnímáno zdravé prosazení svého požadavku, o kterém jsme přesvědčeni, že na něj
máme nárok. Ale náš požadavek by měl mít určité parametry, abychom mohli mluvit
o zdravé asertivitě. Jednak by měl být oprávněný ze společenského
hlediska - uznávaných společenských norem - a jednak by měl být konfrontovaný s
jednáním toho, kdo nám nárok na náš oprávněný nárok neoprávněně upírá. Jinými
slovy - pokud nejsme vystaveni při prosazování svého oprávněného požadavku
manipulaci, nemáme morální právo asertivitu jako komunikační dovednost
uplatnit. Je otázkou, jak vnímáme oprávněnost svého požadavku, ale pro účely
tohoto článku budeme předpokládat, že se námi vnímaný pojem oprávněnosti se
slučuje s obecnými zvyklostmi.
Asertivita jako komunikační dovednost je branou k
otevřené, nezastrašené a rovnocenné komunikaci, kdy s její pomocí vedeme
druhou stranu k respektování našich názorů a postojů. S nimi nemusí druhá
strana nutně souhlasit, ale jejich nositele je povinna respektovat,
nedotýkat se jeho důstojnosti a nesnižovat jeho sebeúctu. O odlišnosti názorů,
postojů lze diskutovat a hledat řešení či konsensus, o sebeúctě, důstojnosti a
respektu nikoliv.
Asertivita má svoji vlastní filosofii, která se opírá o
asertivní práva, jež dodávají jejímu použití legitimitu, a disponuje souborem
technik, které tato práva uvádějí do života. S asertivními dovednostmi by
každý, kdo s nimi disponuje, měl zacházet velmi opatrně a vždy s ohledem
na rámec situace, v níž se právě pohybuje. Měl by si uvědomit, zda se nachází
v situaci konvenčního jednání, v jehož průběhu nedochází k narušováním
jeho sebeúcty a respektu k jeho osobě, či v situaci manipulativní, kdy
jeho sebeúcta a je druhou stranou znevažována. V druhém případě máme plný
mandát použít své asertivní dovednosti a s jejich pomocí druhé straně vytyčit
potřebu jiného, oboustranně respektujícího způsobu komunikace s respektem k
odlišnostem. V opačném případě, kdy rámec situace je svým charakterem
nemanipulativní, nemá právo ten, který asertivními dovednostmi disponuje, je
použít. Pokud se tak rozhodne, bude to výhradně na jeho zodpovědnost, v jeho
prospěch a na úkor toho, kdo asertivními dovednostmi nedisponuje. Toto
zneužití asertivity ve svých důsledcích komunikaci uzavírá, činí ji
jednostrannou a strany staví do opozičních postojů, ve kterých se zpravidla
prosadí ta, která má k dispozici větší moc. Představa o asertivitě jako o umění
dostat i to, o čem druhá strana není přesvědčena, že chce skutečně dát, a o
toto nucené předání usilovat, lze v lepším případě nazvat manipulací, v horším
případě agresivitou.
Svůdnost asertivity tkví pro mnohé, kteří se jí chtějí
naučit, v tom, že se jedná z jejich pohledu o poměrně jednoduché osvojení si
několika technik, kterých není konec konců mnoho. Odhlédnou-li od filosofie
asertivity a učí se především jejím technikám, mohou se stát snadno brilantními
v jejich bezduchém používání. Nácvik každé z nich má svůj účel a cíl. Technika
obehrané desky, tolik oblíbená, je určena pouze pro nácvik vytrvalosti -
asertivně si stát za svým postojem, v manipulativní situaci. Pokud by byla
využívána v komunikaci nadměrně, či dokonce jako jediná - co je jednodušší než
si zakrýt uši a stále omílat dokola to samé, pak takto vnímané použití
„asertivní dovednosti“ nejenže zablokuje komunikaci, ale spolehlivě vzbudí
agresi i v té nejmírumilovnější osobě. Shlédne-li se někdo v technikách
vyrovnávajících se s kritikou a začne je používat bez ohledu na to, zda je
manipulován či nikoliv, pak naučenými technickými frázemi typu: „může se Vám to
tak jevit“ - technika otevřených dveří, „co ještě dělám špatně“ - technika
negativního dotazování, „je to ještě horší, než si myslíte“ - technika
negativní aserce - se stane jedincem sice dobře zvládajícím kritiku, ale bez
schopnosti sebekritické reflexe a bez porozumění tomu, co je důležité i pro
kritizující stranu.
Techniky sebeotevření a poskytování volných informací
patří spíše do obecných komunikačních dovedností. Jejich zvládnutí rozhodně
nikomu neuškodí. Stejně tak jako technika selektivního ignorování, která je
přijatelná jako měkká intervence v nepříliš rušené komunikaci. Technika
přijatelného kompromisu je spíše třešničkou umožňující dohodu uzavřít, než ji
zablokovat. Z uvedeného vyplývá, že asertivní dovednosti v kompetentních
rukách budou sloužit jejich nositeli, v těch nekompetentních budou
škodit.
Prozkoumejme nyní jednotlivé asertivní techniky, jak
nám mohou pomoci v situaci manipulace, ale i jejich hranice a omezení.
NahoruOBEHRANÁ GRAMODESKA
Všichni, kdo se asertivity jen dotkli, vědí, o čem je
řeč. Cvičný dialog „Já chci své maso“ zanechává u všech adeptů asertivních
kurzů nesmazatelný otisk. Podstata této techniky tkví v tom, že každý máme v
situaci manipulace k dispozici několik svých ne. Někdo tři, někdo pět, někdo
osm. Pokud se manipulující straně podaří na několikátý pokus překonat naše ne,
následuje naše nepříliš dobrovolné ano a jsme lapeni. Probíhající
dialogy frekventantů kurzů asertivity podávají přesvědčivý důkaz o tom, že
manipulaci je možné odolat a že to nedá ani žádné velké přemýšlení - jak
odolat. Bohužel v umění překonávat ne druhé strany jsou cvičeny i profese,
které na překonávání našich ne stojí. Mám tím na mysli zejména prodejce různého
zboží, které člověk ani tak moc nechce, ale podlehne přesvědčování po několika
svých zoufalých ne. Zdá se, že obchodní profese předjímají to, že zákazníka je
třeba přesvědčit, zbavit jej jeho identity, která mu velí nic nekoupit - tedy
prosadit své přirozené ne. Kam bychom však s prodejem došli, že? Uvedená
technika je významnou součástí vlastní slovní obrany proti záměrnému slovnímu
ovlivňování druhé strany, které si nepřejeme. Někdy jsou podobné případy
manipulace uváděny jako vzor asertivního jednání.
Pokud bychom tento příklad měli uvádět jako doklad
zdravé asertivity, asi bychom neuspěli. Technika gramodesky ve zdravém pojetí
umožňuje naši obranu před manipulací. Druhá strana chce, abychom
odstoupili od svého oprávněného požadavku a volí prostředky zřetelné
manipulace: „... uvědomte si, ... je…
